Pražská potrubní pošta

Pražská potrubní pošta

Potrubní pošta, tak jak to už u většiny vynálezů bývá, vznikla náhodou. V 18. století chtěl Denis Papin přenášet energii pomocí stlačeného vzduchu. A tak zjistil, že stlačeným vzduchem lze za určitých okolností dopravovat i předměty. A stačí k tomu jen velmi jednoduché podmínky: potrubí, vhodně konstruované pouzdro a kompresor k vytváření tlakových poměrů. První linka této pneumatické pošty byla uvedena do provozu v Londýně v roce 1853. Netrvalo dlouho a pneumatická pošta byla postavena i v Praze. Martin Žabka, tiskový mluvčí společnosti Telefónica O2 Czech Republic, která potrubní poštu spravuje, nám tento technologický skvost přiblížil více.

Jaká je historie potrubní pošty v České republice?

Historie pražské potrubní pošty se píše od roku 1887. Tehdy tato linka spojovala Hlavní poštu v Jindřišské ulici s poštovním úřadem na Malém Městě v domě u Rottů. Později byla prodloužena až na Pražský Hrad. Trať sloužila ze začátku jen pro služební účely, od března 1899 se touto cestou ale začaly přijímat také telegramy a listovní zásilky pro veřejnost. Dnešní, takzvaná městská síť potrubní pošty, byla budována v letech 1927 až 1932. Je postavena systémem ústředny a jednotlivých spojů ve hvězdicovém uspořádání. Celková délka potrubí je úctyhodných 55 kilometrů a je skryto přibližně jeden metr pod úrovní městského terénu. Z technického hlediska je zajímavé, že potrubí prochází i třemi pražskými mosty - Legií, Mánesovým a Hlávkovým.

Jak potrubní pošta funguje?

Pouzdra se zásilkami se v potrubí pohybují na principu vysavače. Strojovny plné silných dmychadel ženou do potrubí nebo vyčerpávají z potrubí vzduch. Na straně odesílatele je proto instalována jen koncová stanice pro odesílání nebo příjem pouzder. Působením tlaku nebo podtlaku, vytvářeného dmychadly, se téměř čtyřkilogramové pouzdro může pohybovat rychlostí do 36 km za hodinu. Do pouzdra lze vložit telegramy, zprávy, dopisy, fotografi e, ale i drobné konstrukční vzorky. Rychlost se navíc dá regulovat podle citlivosti zásilek.

Co se stalo s potrubní poštou v 21. století?

Ještě před dvaceti lety procházelo potrubní poštou měsíčně až devět tisíc pouzder s telegramy a listovními zásilkami. Ničivé záplavy v roce 2002 se ale zle podepsaly i na ní. Bylo zatopeno pět z jedenácti podzemních strojoven a značná délka potrubí. Telefónica O2 Czech Republic, která se o tento technický skvost stará, se snaží zachovat tuto národní technickou památku v provozu i pro další generace. V současné chvíli jsou opravy hotovy asi ze 70 %.

Jak si vysvětlujete, že potrubní pošta přežila i dobu faxů, e-mailů a mobilních telefonů?

Důvody, proč potrubní pošta přežila i digitální věk, jsou dva: rychlost a přesnost. Zatímco dnešní technické komunikační prostředky jako email nebo fax přenášejí informace vždy zprostředkovaně a občas i zkresleně, potrubní pošta umožňuje pracovat bez zkreslení a s originálem v reálném čase. V rychlosti fyzické přepravy navíc předstihne i každou kurýrní službu, vždyť třeba doručení zásilky z ústředny v Jindřišské ulici na Pražský Hrad trvalo pouze osm minut. Věříme, že i v době internetu, mailů a bezdrátového přenosu dat zde zůstane jako krásná připomínka doby, kdy pod ulicemi Prahy svištěly vysokou rychlostí pouzdra plná naší historie.

Zdroj: Telefónica O2 Czech Republic, 2002

Dokumenty ke stažení:

Článek o pražské potrubní poště (PDF)
Mapa pokrytí Prahy potrubní poštou (JPG)
Reportáž o 120. výročí pražské potrubní pošty na slovenské televizi Markíza